Exteritoriální (průchozí) dálnice A88 : Breslau - Wien
|
Při cestách po Moravě můžeme narazit na dálniční těleso zarostlé vegetací, mosty, které převádějí místní komunikace nad jakoby vyschlým korytem řek a na různá torza mostů, stojících zdánlivě nesmyslně uprostřed polí. Jsou to pozůstatky velkolepé stavby z období okupace naší republiky nacistickým Německem. Tyto řádky vám alespoň částečně osvětlí minulost, přítomnost a budoucnost tohoto díla. |
Historie této dálnice se začíná psát v nejtemnějším období naší minulosti. Tato dálnice se zrodila jako součást potupných smluv z Mnichova a Vídně na podzim roku 1938. Prvním krokem k realizaci této dálnice je cesta ministra K. Husárka do Berlína na počátku prosince roku 1938. Jednání, která se uskutečnila, projednávala možnosti výstavby námi zmiňované dálnice a dále plavebního kanálu Labe–Odra–Dunaj. Nás však zajímají projednávané okolnosti, které se týkají dálnice Breslau-Wien. Ta měla ve směru sever-jih protnout celé území našeho, tehdy ještě samostatného státu. Dálnice A88 vstupovala na naše území (v dnešních hranicích) poblíž Králík a opouštěla jej nedaleko Mikulova. V protektorátních hranicích našeho tehdy ,,okleštěného“státu to potom bylo u Jevíčka a na jihu nedaleko Rajhradu toto území opouštěla. |
Asi nejvýstižněji popíši dohodu, pokud odcituji článek z tehdejšího technického měsíčníku: |
|
|
|
|
Přípravné práce se rozbíhají ještě před koncem roku 1938. Postup přípravy stavby této dálnice je z dnešního hlediska ohromující. Za tři měsíce jsou připraveny plány na výstavbu i pozemky, které jsou potřebné na výstavbu. Ty jsou předány naší vládou Německu. Okupace zbytku republiky umožňuje Němcům ještě více urychlit přípravy výstavby dálnice. Vlastní výstavba dálnice začíná 11. dubna 1939. Dle plánů má být dálnice, dlouhá 320 km (protektorátem má procházet v délce 65km) a zprovozněna má být na konci roku 1940. Vraťme se však zpět a prostudujme zajímavé detaily z přípravy i vlastní výstavby. | ||||
|
||||
Po zahájení prací v dubnu 1939 je postup prací na naše tehdejší poměry nevídaný. Pracuje se ve dvou směnách po 10-ti hodinách. Stavební práce na dálnici jsou zadány jak německým tak i českým firmám. V okolí Jevíčka pracují německé firmy Hermann & Mieleg a dále Deutsch & Kleckner. V okolí Černé Hory česká firma Hrabě a Lozovský (staví i na protektorátní dálnici). Firma Litická a.s. zase staví v okolí Brna (podílí se také na protektorátní dálnici). | ||||
Počátkem roku 1940 tempo prací zvolňuje a 30. dubna 1942 je vlastní stavba dálnice A88 zastavena. Až do konce války hlídá staveniště německá armáda. Po válce je staveniště opuštěno a jsou zlikvidována různá stavební zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice chátrá hlavně z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítá. V poválečném uspořádání Evropy by to nemělo smysl. Od počátku šedesátých let se naštěstí s dálnicí v tomto směru opět počítá. Zpočátku to měla být dálnice D43 avšak v dnešní době se připravuje výstavba pouze rychlostní silnice s označením R43. | ||||
Dílčí úseky exteritoriální dálnice A88 jsou využity už i dnes. V okolí obce Syrovice (jižně od Brna) je pro vedení rychlostní komunikace R52 použito zhruba 4 km tělesa a mostů původní dálnice. Dílčí 5km dlouhý úsek je použit i přímo v Brně mezi Bystrcí a Troubskem (komunikace je v mapách značena jako ,,Stará dálnice“). Dále je využit i 1,5 km dlouhý úsek u obce Svitávka poblíž Boskovic. V budoucnosti (počítá se do r. 2015) by měla být v trase exteritoriální dálnice vybudována téměř celá komunikace R43, vytvářející kapacitní spojení z Brna na sever. Poblíž Moravské Třebové naváže R43 na rychlostní silnici R35 z Hradce Králové na Olomouc. Pokud se tak skutečně stane, bude po osmdesáti letech naplněn plán, který s těmito dálnicemi počítal již v roce 1941. |
autor © Tomáš Janda , 7. ledna 2003. Fotografie color Voyager 2007 © Čerpáno ze stránek: http://www.dalnice.com Odkaz na další dálnice budované říší: http://www.dalnice.com/historie/planovani/nem_u_nas/nem_dal_v_csr.htm |